Mohlo by se zdát, že pojem menstruační chudoba patří kamsi do třetího světa. Takovou představu rázně odmítá Jiří Peroutka, manažer komunikace drogistického řetězce dm. „Tento jev postihuje až třetinu žen v Česku,“ říká v podcastu Trendy v udržitelnosti. Vzhledem k tomu, že hygienické menstruační pomůcky nejsou luxusem, ale základní potřebou, jedná se o alarmující, až ostudný stav. Drogistický řetězec na tuto smutnou realitu poukazuje již třetím rokem a aktivně pracuje na nápravě. Příčin, které dovedly českou společnost do stavu, kdy třetina žen musí zvažovat, zda si může dovolit menstruační potřeby, je jistě vícero. Podle Peroutky věci určitě nepomáhá, že tento sortiment je zatížen 21procentní daní z přidané hodnoty, což v Evropě patří mezi nejvyšší sazby. Například v Polsku je to pět procent, v Německu sedm procent, v Británii je dokonce od daně osvobozen. Dalším důvodem je citlivost tématu, které je ve veřejné debatě prakticky tabu. Společnost dm má k tématu blízko z podstaty, protože menstruační potřeby jsou nedílnou součástí jejího sortimentu. Ženy zároveň tvoří 90 procent klientely a výrazně převažují i mezi spolupracovníky, včetně vedení. „I proto jsme se rozhodli toto téma zvednout a komunikujeme ho veřejně,“ vysvětluje Peroutka pohnutky dm v podcastu, který vzniká ve spolupráci s projektem [ta] Udržitelnost.…

Ze společnosti CPI Property Group vyrostl významný vlastník a správce realit v Evropě. Její portfolio zahrnuje zhruba 600 nemovitostí v hodnotě převyšující 18 miliard eur. Nejen kvůli evropské legislativě se pro skupinu miliardáře Radovana Vítka stala jedním ze zásadních témat udržitelnost. „Celý náš management chtěl být svým způsobem pionýrem na trhu a vyzkoušet zelené dluhopisy. To se podařilo a o dluhopisy byl na trhu velký zájem. Přidaná hodnota pro nás je, že získáváme peníze s nižším úrokem než u standardního dluhopisu, to znamená levněji,“ říká v podcastu Trendy v udržitelnosti manažerka udržitelnosti CPI Property Group Petra Hajná. Může CPIPG vylepšovat svou environmentální bilanci nákupem takzvaných offsetů? Jaká řešení ke snižování své uhlíkové stopy skupina používá nejčastěji? A jak rozdílný je přístup partnerů a klientů CPIPG k udržitelnosti v jednotlivých evropských zemích? I to se dozvíte v podcastu Trendy v udržitelnosti.…

Vláda loni schválila návrh povinného zálohování nápojových obalů. K jeho přijetí v parlamentu už ale do podzimních voleb nejspíš nedojde. Zálohování PET lahví a plechovek se však Česko nevyhne, nejpozději od roku 2029 ho k tomu donutí evropské nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR). „Zatím si můžeme zavést vlastní systém. Pokud ale v roce 2026 neprokážeme, že jsme schopni vysbírat 80 procent petek a plechovek, budeme muset přijmout verzi podle PPWR. Ta nezná výjimky – zálohovat, tedy vykupovat obaly zpět, musí každý, kdo nápoje prodává,“ upozorňuje v podcastu Trendy v udržitelnosti expert řetězce Lidl Miroslav Hrdlička. Kdo jsou hlavní stoupenci a odpůrci povinných záloh na nápojové obaly? Co znamená digitální zálohování a jak je k němu daleko? Kdy nejdříve začnou Češi nosit prázdné petky a plechovky zpátky do obchodů?…

Odpady se pro obce stávají větším tématem než dřív. Přicházejí totiž nové legislativní požadavky směřující k tomu, aby méně smetí a nepotřebných věcí tlelo v zemi. Skládkování zdražuje, ale od roku 2030 dostane ještě těsnější mantinely. „Na skládkách už by mělo skončit pouze deset procent odpadu, což je proti současnosti velká změna. Dalších 25 procent bychom měli být schopni energeticky využít a 65 procent by mělo jít do recyklace,“ přiblížil v podcastu Trendy v udržitelnosti Pavel Prokop, ředitel Firemního bankovnictví ČSOB. I proto bude odpadové hospodářství hlavním tématem konference Udržitelná budoucnost obcí, kterou banka pořádá 5. června ve svém pražském kampusu.…

Kterého materiálu má společnost Sazka nazbyt? Papíru. A ten je možné nejen recyklovat, ale i upcyklovat. Zhruba tak vypadala úvaha, která stála u zrodu platformy reLosy. Ta si za relativně krátkou dobu připsala několik hotových realizací, počínaje teniskami navrženými tak, aby vzbudily zájem. „Opravdu tu pozornost přitáhly, a to nejen k nám, ale celkově k cirkulární ekonomice. Také se nám líbilo, že se obrazně řečeno do upcyklace obouváme,“ uvedla v podcastu Trendy v udržitelnosti manažerka kategorie stíracích losů v Sazce Eva Nováková.…

Stát loni dvakrát snížil dotace na fotovoltaické elektrárny. I přesto domácnosti dají za vlastní zdroj energie stejně a často i méně než dřív. „Někdejší solární boom přinesl prudké zdražení materiálu. Teď jsou ceny panelů, střídačů či baterií na historických minimech. Tudíž investice, kterou je nutno udělat po obdržení dotace, je pořád srovnatelná a pohybuje se mezi 190 až 250 tisíci korun podle parametrů elektrárny,“ říká v podcastu Trendy v udržitelnosti Pavel Matoušek, expert na fotovoltaiku v energetické společnosti Innogy. Vznikají v Česku ještě samostatné fotovoltaické parky, které kdysi neblaze proslavili takzvaní solární baroni? Může být pro domácnosti zajímavý byznys sdílení energií? Jak je to s požárními riziky baterií? Pusťte si celý rozhovor s Pavlem Matouškem.…

Stát je v ekonomice důležitým hráčem, který ročně zadá zakázky za stovky miliard korun. Ohled na udržitelnost mu ukládá legislativa, velkou motivací by mu ale mělo být i hledisko ekonomické. „Správně provedená zakázka týkající se udržitelnosti by měla v konečném důsledku ušetřit. Bavíme se tady o pohledu na celý životní cyklus. To znamená, že ekologicky výhodné řešení může mít vyšší pořizovací náklady, ale je potřeba podívat se i na náklady na provoz, údržbu a případnou likvidaci,“ řekla v podcastu Trendy v udržitelnosti Anna Cervanová z advokátní kanceláře Rowan Legal. Jak může udržitelnosti prospět partnerství soukromého a veřejného sektoru? Nakolik se v Česku uchytily EPC projekty neboli energetické služby se zaručeným výsledkem a co jsou jejich silné a slabé stránky? Proč by nejen veřejnou správu měla zajímat zkratka GPP? Sledujte celý rozhovor s Annou Cervanovou.…

Zprávy o udržitelnosti mají poskytnout obrázek, jak firmy ovlivňují životní prostředí a společnost. Postupně je začínají povinně publikovat vybrané, zejména velké podniky. Evropská komise ale letos navrhla výběr zúžit a náběh reportování odložit. „Trochu nám to zkomplikuje situaci s nedostatkem dat, protože omnibus sníží počet firem, pro které bude reporting povinný, zhruba o 80 procent,“ uvedla v podcastu Trendy v udržitelnosti ESG specialistka Komerční banky Beáta Jirková. Prodlouží se tak podle ní období, kdy si banky, které musely ESG report vydat už letos za loňský rok, budou muset při vyhodnocování uhlíkové stopy portfolií pomáhat odhady. Které odvětví může svými reporty o udržitelnosti inspirovat? Co pro ESG reporting znamená, že se stal součástí výroční zprávy? Jsou ochotni podílet se na nefinanční zprávě firemní stakeholdeři, na jejichž zapojení klade důraz legislativa? Sledujte celý rozhovor s Beátou Jirkovou.…

Názvy se mění, podstata zůstává. Zatímco zkratky CSR a ESG poněkud ztratily svůj lesk, náplň pojmu udržitelnost je z pohledu výkonné ředitelky Business Leaders Forum Michaely Stachové stále stejná jako v roce 1992, kdy byla tato platforma založena. „V centru je společenská odpovědnost, etika v podnikání a udržitelnost ve smyslu řízení dlouhodobých rizik a příležitostí,“ uvedla v podcastu Trendy v udržitelnosti. Proč je podle ní nesprávné stavět téma dekarbonizace a obrany jako buď, anebo? A jaké osobnosti jsou nominovány na letošní ocenění Czech Sustainability Leader Award?…

Ještě v předminulé dekádě byl stlačený zemní plyn (CNG) pro Evropskou unii strategickým palivem v dopravě. Jenže s výrazným zpřísněním emisních norem od roku 2020 už neobstál, protože nebyl automobilkám schopen pomoci snížit flotilové limity emisí tak jako elektromobily. „Všechny automobilky přestaly vyrábět vozidla s CNG motorem a vrhly se na elektromobilitu, což vnímám jako chybu. Věřím, že čas CNG se ještě vrátí,“ řekl v podcastu Trendy v udržitelnosti Andrej Prno, místopředseda představenstva společnosti Pražská plynárenská Distribuce.…

Inspiraci hledá v Nizozemsku a v tamním poldrovém vyjednávání. „Takhle to nazvali, aby poukázali na to, že jim teče do bot,“ říká dlouholetá propagátorka cirkulární ekonomiky Soňa Klepek Jonášová, zakladatelka institutu INCIEN. Zatímco v Nizozemsku takto realizovali již přes dvě stovky projektů, v rámci tuzemské iniciativy Bohémské dohody pro Česko se rodí první projekty. Co přesně to obnáší a jak to funguje? Slyší byznys i vláda na stejné argumenty? A kolik projektů je podle Soni Klepek Jonášové v rámci Bohémských dohod možné realizovat?…

Silný tlak legislativy i obchodních partnerů na udržitelnost developmentu prospěl, soudí generální ředitel společnosti Crestyl Simon Johnson. V posledních měsících ale přišlo ochlazení donedávna žhavého trendu – mimo jiné s tím, jak se s nástupem Donalda Trumpa otočil přístup Spojených států. „Ta změna je poměrně razantní a rád bych věřil, že je to krátkodobá bublina. Nicméně, pokud jde o budoucnost, jsme teď v byznysu všichni trochu slepí,“ řekl Johnson v podcastu Trendy v udržitelnosti. Crestyl se podle něj bude v tomto roce držet nastavené ESG strategie, ale „bude se muset hluboce nadechnout“, než nastaví strategii pro rok příští. Ač by to člověk nehádal, Simon Johnson stavěl kanceláře v Londýně už v době vlády Margaret Thatcherové. Ve svém oboru má dlouholeté zkušenosti a je svého druhu pamětníkem. Zároveň neskrývá víru v prospěšnost udržitelné transformace, pro kterou se Evropa rozhodla.…

Drahé energie podlamují konkurenceschopnost evropských firem. Evropská komise proto přišla s akčním plánem, který má zajistit zlepšení. Člen představenstva innogy Česká republika Josef Benda je k němu ale skeptický. Ceny energií se podle něj nemohou dostat na hladinu srovnatelnou s hlavními konkurenty Evropy z prostého důvodu. „Máme veliké zdanění energií, ať už napřímo, nebo přes různé formy ekologických daní. Například emisní povolenka pro elektřinu stojí aktuálně okolo 70 euro za megawatthodinu. Elektřina se přitom na burze prodává za 90 eur za megawatthodinu,“ říká Benda v podcastu Trendy v udržitelnosti.…

Evropská regulace ve věci udržitelnosti nemůže opomíjet sektor nemovitostí. Podle fundovaných odhadů na území EU nevyhovuje standardům energetické účinnosti zhruba 75 procent budov. „Směrnice o energetické náročnosti budov přišla jako poslední, ale je to klíčový dokument, podle nějž se bude řídit modernizace celého fondu nemovitostí v EU do roku 2050,“ říká v podcastu Trendy v udržitelnosti Ondřej Dušek, partner advokátní kanceláře Peterka Partners.…

Ekologicky šetrná či bezemisní řešení často vyžadují nákladné investice. Při navrhování udržitelných budov je proto třeba se zaměřit na hodně dlouhý horizont. „Když se budete dívat pouze na pět deset let dopředu, nikdy vám to nemůže vyjít. Až když si řeknete, že řešíte dekády, začne vám to dávat smysl,“ říká v podcastu Trendy v udržitelnosti Josef Šedivý, šéf facility managementu v ČSOB. Centrála jedné z největších tuzemských bank v pražských Radlicích podle něj dodnes dostojí nárokům udržitelnosti nejen environmentální, ale i sociální. Budovat se přitom začala v době, kdy ještě ESG nebylo téma.…

Rostlinné varianty nahrazují v jídelníčku Čechů stále častěji nejen maso, ale i mléko. Argumentů pro je celá řada, tempo tohoto posunu je však velmi vlažné. „Lidí na planetě bude brzy deset miliard. Dosavadním způsobem produkce potravin je nebude možné uživit,“ říká v podcastu Trendy v udržitelnosti spoluředitel organizace ProVeg Česko Martin Ranninger.…

Energetika přechází od několika velkých k většímu množství menších zdrojů, což ovšem klade velké nároky na síť. Stavitelé průmyslových areálů si už v minulosti stěžovali, že připojování nových elektráren je problém. „Nároky na kapacity přitom stále rostou,“ říká v podcastu Trendy v udržitelnosti Jan Pavlík, ředitel energetiky ve společnosti Accolade. Na posilování sítě se sice pracuje, jenže nedávno byla přijata legislativa, která otevírá prostor bateriovým úložištím umožňujícím skladování energie. Přetlak, který žádostmi o připojení způsobila fotovoltaika, se podle Pavlíka prakticky zdvojnásobí. Symbolem továrny býval komín. Evropa dnes směřuje k tomu, že se jím stane fotovoltaická elektrárna na střeše. Vývoj směrem k bezemisní výrobě či logistice má ovšem své zákruty a zádrhele.…

Evropský Omnibus, tedy soubor návrhů, které mají ulevit firmám v oblasti povinného nefinančního reportingu, čeká na schválení Evropským parlamentem. Přestože se od povinnosti spjaté s ESG mohou osvobodit až čtyři pětiny z původně dotčených firem, tato agenda pro ně nemusí zcela zanikat. „Že se na ně samotné nebude vztahovat reportovací povinnost, ještě neznamená, že ty informace po nich nebudou chtít jejich obchodní partneři,“ uvádí v podcastu Trendy v udržitelnosti Andrea Pišvejcová, vedoucí advokátka v advokátní kanceláři Glatzová & Co. Na jaká zjednodušení se mohou těšit firmy, pro něž reportovací povinnost zůstává? Jaká je budoucnost takzvaných sektorových standardů? A co z balíku Omnibus považuje sama Andrea Pišvejcová za nejzásadnější? I to se dozvíte v podcastu Trendy v udržitelnosti.…

Od poloviny loňského roku je v Česku možné vytvářet energetické komunity a sdílet energii. Tuto možnost využily tisíce subjektů, ale tyto tisíce se počítají jen v jednotkách, což neodpovídá původním představám energetiků. „V oblasti energetiky přežívá velké množství mýtů, které se týkají i sdílení energií. Zároveň se lidé obávají administrativní zátěže spojené s touto novinkou,“ uvádí místopředseda představenstva společnosti E.ON Energie Jan Zápotočný. V podcastu Trendy v udržitelnosti poukazuje na nejzažitější omyly a vyvrací neopodstatněné obavy.…

Co mají společného duševní zdraví a udržitelnost? Mnohé. Bez duševního zdraví není možný žádný rozvoj, ani ten neudržitelný, natož udržitelný. Pozitivní zpětná vazba je tu navíc vzájemná. „Existují výzkumy, které ukazují, že pro-environmentální chování zvyšuje životní spokojenost a snižuje stres,“ říká v podcastu Trendy v udržitelnosti psycholožka a psychoterapeutka Roksana Táborská. S jakými obtížemi zaměstnanců v oblasti duševního zdraví se ve firmách setkává nejčastěji? Nakolik může současná vlna duševní nepohody mladé generace ovlivnit jejich budoucí profesní kariéru? A co se rozumí pod termínem „kontinuum duševního zdraví“? I to se dozvíte v podcastu Trendy v udržitelnosti.…

Evropa ztrácí konkurenceschopnost a na vině jsou hlavně dva faktory. Jednotný trh nefunguje tak, jak by měl, protože zůstává řada bariér, mezi něž patří odlišnosti v národních legislativách, vysoké ceny energií nebo nedotažené sjednocení kapitálového trhu. „Zároveň nám trochu ujel vlak v inovacích,“ říká v podcastu Trendy v udržitelnosti vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR Monika Ladmanová. Evropa ale podle ní v nedávných krizích prokázala obrovskou životaschopnost, schopnost jednat a postarat se o sebe. Jen musí zůstat jednotná. Lze zároveň zbrojit a dekarbonizovat ekonomiku? Jak Evropa ufinancuje udržitelnou transformaci a zvyšování své obranyschopnosti, když už dnes trpí značnými dluhy? Proč akční plán pro automobilový průmysl nezareagoval na volání po revizi zákazu prodeje spalovacích motorů? Sledujte celý rozhovor s Monikou Ladmanovou.…

Expertka na poradenství v oblasti udržitelnosti a nefinančního reportingu ze společnosti RSM Zuzana Kubíková je přesvědčena, že povinnosti spojené s nefinančním reportingem mohou firmám otevřít zajímavé nové možnosti. Zároveň rozumí tomu, že pod vlivem aktuálního geopolitického dění toto není pro firmy prioritou. „Oddělení, s nimiž tuto agendu nejčastěji řešíme, tedy finanční ředitelé, controlling a personální oddělení, jsou zahlcena každodenní operativou a toto berou jako další byrokratickou povinnost, kterou doženou později,“ uvedla v podcastu Trendy v udržitelnosti.…

Elektrickou služební flotilu buduje Moneta Money Bank od roku 2017. Není daleko od uhlíkové neutrality v přímých emisích a spotřebovaných energiích a třeba rozdíl mezi mzdami mužů a žen snížila k jednomu procentu. Skepticky se ovšem tato banka dívá na povinné vydávání zpráv o udržitelnosti podle evropské směrnice CSRD. „Udržitelnost je dnes v bance o neskutečném nárůstu nákladů. To, co se na nás z pohledu reportingu chystá, způsobuje ohromný tlak na nové zdroje a zejména na lidi. My máme aktivity, kde reálně vidíme jejich dopad. Oproti tomu dopad reportingu zatím nevidíme,“ říká v podcastu Trendy v udržitelnosti Adéla Malinová, která je v Monetě manažerkou udržitelnosti.…

Po vodě je to druhá nejvyužívanější surovina na světě a stavebnictví se bez ní neobejde. Česko má ovšem v jejím zajištění zaděláno na problém. „Asi nám dojde písek. Do roku 2030 má být v tuzemsku uzavřeno zhruba 60 procent lomů a pískoven a uvést do provozu nové bude otázka řady let,“ předestřela v podcastu Trendy v udržitelnosti Kristýna Faltýnková z advokátní kanceláře PRK Partners.…

Violeta Luca patří k nejvýraznějším zahraničním CEOs v Česku. V podcastu Trendy v udržitelnosti představila svou vizi udržitelného leadershipu, ale také pohled na kroky, které musí podniknout celá Evropa. „Rozhodli jsme se postavit do čela zelené transformace. To bylo správné rozhodnutí. Ale zapomněli jsme na podpůrná opatření. Nestačí přijímat závazky a tvořit legislativu,“ říká výkonná šéfka tuzemského Vodafonu.…

Udržitelná transformace v Česku postrádá politického lídra, stýskají si někdy nejen zástupci firem. Odbornice na komunikaci a mluvčí Komerční banky Šárka Nevoralová to ale vidí trochu jinak. „Nevnímám, že bychom nutně potřebovali nějakou personu, která se toho jako Johanka z Arku chopí a začne udržitelnost tlačit. Myslím si, že cesta je kontinuálně vést dialog,“ uvedla v podcastové sérii Trendy v udržitelnosti žena, která komunikaci udržitelnosti přednáší na univerzitách. Téma, které budí hodně emocí a polarizuje společnost, je podle ní třeba spíše odpolitizovat a debatu vést v racionální rovině.…

Éra kladoucí důraz na udržitelnost přináší řadu příležitostí. Některé požadavky ale staví celá odvětví do obtížné pozice, protože na ně ještě neexistují správné odpovědi. „Jako se nyní korigují cíle v automobilovém průmyslu, tak bude podle mě velmi důležité, aby se korigovaly nároky a podpořily nezbytné inovace i v chemickém průmyslu a dalších oborech,“ říká Alice Machová z poradenské společnosti EY v podcastu Trendy v udržitelnosti, který vzniká ve spolupráci s projektem [ta] Udržitelnost. První vlaštovkou jsou podle ní avizované změny v povinném ESG reportingu.…

I když si na omezování uhlíkové stopy v tuzemské dopravě budeme muset ještě počkat, v dekarbonizačním úsilí si podle ministra životního prostředí Petra Hladíka v mnoha oblastech vedeme daleko lépe, než se na první pohled může zdát. Česko například bez problémů naplní současné evropské plány na snižování emisí, jak popisuje v premiérovém dílu podcastu Trendy v udržitelnosti, který vzniká ve spolupráci s projektem [ta] Udržitelnost. Článek a audio verzi z podcastu najdete už teď na 👉 https://www.info.cz/podcasty/trendy-v-udrzitelnosti/nejsem-priznivcem-dotaci-na-elektromobily-rika-ministr-hladik…